ŠTĚKATLON ANEB PSÍ TRIATLON

16.7.2016

Těším se jak děti na Ježíška

Můj první psí triatlon. Můj první triatlon ever. Nemohla jsem se tohohle závodu dočkat. Už 14dní dopředu jsem se budila a zdálo se mi o tom. Tři dny předtím jsem si řekla, sakra co tam jako budu dělat, budu poslední…

No přijely jsme s Verčou na sever a zima… klasika. Jakmile se někde máme nořit do vody, je jasný že bude hrozná kosa. Ještě, že mám Flyjku, ta táhne kdykoliv cokoliv. :)

Čeká nás 150 metrů plavání, 4km kolo (v mém případě koloběžka) a 1,5km běh.

Plavu, jedu běžím… to vše se psem

Na plavání jsme šly bosy. Já jsem měla pocit, že takovou dálku snad nikdy neuplavu :D. O Fly jsem strach neměla, ta plavání miluje. Mazec, voda ledová a Fly mě vláčí ve vodě dopředu. Zaboha nestíhám, ten pes je prostě magor. Předplavaly jsme asi 3 týmy. Převlíknout se, obout se a koloběžka. No dobrý, mám pocit že tam jsem snad nejdéle ze všech, nervy mám na pochodu, klepu se. Fly se těší, jak jinak :D. Jedeme a dáváme si to a pak vystupuju 😀 a předjíždí mě kolo. Hm noaco! 😀 Závěrečný běh. Rozbíhám se a nic. Pomalu stojím na místě. Mám pocit, že jsem snad nejpomalejší běžec na světě. Přitom to je jen 1,5km. Tos běhala na základce za šest minut tyvole! Vidím před sebou běžce, jak se mi vzdaluje a vzdaluje. Sakra jsem fakt pomalá.

Miluju cíl! 😀

Z posledních sil hecuju Fly do cíle na kočičku. Zabírá a jsme za páskou. Válím se v cíli a brečím radostí. Zvládly jsme to.  Jsem pyšná “matka”. O to víc, že na výsledkové listině jsme skončily o dvě vteřiny za 3. Verčou :) WOW! Jsem pyšná “matka”! Bože tohle bylo fakt naprosto úžasné!