Uprostřed výpasu výlet do Rakouska na závody? No problemo.
Dostat se do Rakouska z kopce uprostřed země nikoho je docela challenge. Ale protože mám ráda výzvy a mám skvělé kamarády, tak to zas nebylo tak těžký. Na kopci jsem nechala stan stanem, sbalila psy, krosnu a vydala se na nejbližší vlakovou zastávku pěšky přes pole. Tam jsem si omotaná psama naběhla do vlaku směr Ústí, kde jsem vyzvedla auto u Markéty rodičů (tímto ti děkuju, co bych si bez tebe počala) a pokračovala směr Praha. Tam jsem vyvenčila Markét kluky, vyzvedla si Flyjku, jela doočkovat Slaninu, vyzvedla zbytek věcí z bytu a frčela směr Rakousko. Uf.
Závody
Já Rakousko prostě miluju. Je to úžasná krásná země a lidi od australáků jsou prostě úžasní. Je skvělý, když přijedete a i když zaběhnete nejhorší běh víkendu, stejně vám tleskají a najdou něco pozitivního. 
A to já v tom mém období temna fakt potřebovala… Projasnit to. No a když Vám večer přijede pak spřízněná duše a najdete správnou notu, tak pak je vše kompletní. Zarunka celý víkend běhala krásně, dokonce se nám podařilo i po dlouhé době zaběhnout čistý běh, ze kterého jsem byla neskutečně nadšená a opravdu šťastná. K tomu jsme už po druhé v řadě vyhrály cenu za nejhorší doběhnutý běh. Takže jsem spokojená. Když nejsme na vrcholu, tak aspoň na konci! 😀
Zpátky na stromy (teda na kopec)
Jo to si takhle odjedete z výpasu do teploučkého bytečku s měkkou postelí a horkou sprchou a pak se máte vrátit do země nikoho. 😀 No bylo to krušné, hlavně se doplácat z Prahy v neděli večer bez auta na kopec, ale zvládly jsme to bez újmy.
